Podle § 30 odst. 1 z.m.p.s. se osobní statut - lex societatis - určuje nejen u obchodních společností, které jsou výslovně prohlášeny za právnické osoby, ale i u "jiných než fyzických osob". Cílem tohoto příspěvku je zamyšlení nad otázkou, jaké atributy musí vykazovat "entita", která na jednu stranu není výslovně prohlášena za osobu právnickou, na straně druhé však ani není osobou fyzickou, a je tedy třeba na ni nahlížet "jakoby právnickou osobou byla".
Autor dochází k závěru, že za pr ávnickou osobu lze "materiálně" považovat pouze tu entitu, která vznikla na základě právního řádu tím, že byla nezaměnitelně identifikována, náleží jí samostatná právní osobnost, způsobilost právně jednat jakož i způsobilost právně odpovídat.