Abstrakt
V tomto příspěvku nejprve stručně popíšeme latinskou četbu na gymnáziích v našich zemích od roku 1948 až do současnosti, a navážeme tak na příspěvek "Latinská četba na gymnáziích od konce 19. století do roku 1948" (Auriga LXII/1 2020). Ve druhé části a v závěru pak obě období shrneme.
Zaměříme se na diskuse o vhodnosti autorů i čtených textů, formování a variaci kánonu, vztah výuky gramatiky a četby a proměny rozsahu čtených textů v souvislosti se změnami učebních plánů. Povšimneme si, jak výukové materiály, obzvláště čítanky, uplatňovaly motivační, stimulační, fixační a diagnostické metody a naplňovaly didaktické cíle (kognitivní, afektivní, formativní i estetické).
Shrneme také, o co především usilovali vyučující (morální obsah četby, pacifismus, demonstrace literárních kvalit apod.). Závěrem se pokusíme navrhnout, čeho by se vyučující latiny mohli při četbě držet v současnosti, aby se vyvarovali pochybení minulých generací a náležitě reflektovali nynější podmínky.