Abstrakt
Zvyšující se psychická zátěž, sdílení příznaků po sociálních sítích, stárnutí polymorbidní populace-to vše přispívá k významnému nárůstu pacientů s mnohočetnými příznaky bolestí i jiných patologických pocitů v orofaciální oblasti, které nedokážou stomatologové a ani jiní spe-cialisté vysvětlit patologicko-anatomickým nálezem. Takových pacientů je obrovské množství (cca 5-10 % všech nemocných ve stomatologii) ale jejich léčba jako by byla vědecky bezmála v bodu nula (Mignogna et al., 2005).
Rozpaky kolem nich vedly k nejasné klasifikaci, absenci doporučených léčebných postupů a "přepinkávání" těchto nemocných mezi specialisty. Tvoří obávanou skupinu pacientů, kterým se mnozí snaží vyhnout a kterým "v dobré v ůli" někteří lékaři dokonce ublížili, když se snažili "pomoci" neindikovaným invazivním výkonem (Lipsitt et al., 2015).
Zájem o práci s takovými pacienty je zoufale nedostatečný. Péče je podfinancovaná, neboť zdravotní pojišťovny neumějí nikde na světě ocenit "povídání si s nemocnými"-chtějí, aby jim byly účtovány diagnostické nebo terapeutické výkony.
Snahou o zvrat je vytvoření konceptu MUOS-medicínsky nevysvětlené symptomy v dutině ústní spojeného s edukací nového typu specialistů a volání po vytvoření potřebné sítě ambulancí, popřípadě lůžkových zařízení.