Polyfarmakoterapie a polypragmazie patří k základním problémům soudobé geriatrie. Jde nesporně o velice rizikový faktor, který může vést k poškození pacienta až k jeho úmrtí, jelikož s počtem užívaných léků stoupá i počet jejich nežádoucích účinků.
Uvedené kazuistiky by měly ukázat některá úskalí nadužívání léků u geriatrických pacientů a zejména benefit plynoucí z racionalizace jejich farmakoterapie (1,2).