Příspěvek se zabývá možnostmi využití elektronického kontrolního systému orgány činnými v trestním řízení, a to jak v souvislosti s kontrolou výkonu trestu domácího vězení, tak i v souvislosti s kontrolou povinností uložených v souvislosti s nahrazením vazby. Upozorňuje na skutečnost, že zamýšlený účel zákonodárce při přijetí právní úpravy umožňující jeho využití v minulosti narážel na praktické problémy jeho samotné realizace, na níž orgány činné v trestním řízení z hlediska technického zabezpečení spolupracují se soukromým subjektem.