Abstract
Stáří a nemoc jsou integrální součástí našeho života, a týkají se tedy nás všech. Velmi často ovšem zapomínáme, že se nejedná o izolované fenomény, které lze vždy nějakým způsobem řešit a vyřešit.
Naopak v řadě případů jde o stavy dlouhodobé a někdy i celoživotní. Zcela ústřední otázkou pak zde je, jakým způsobem ovlivní negativní zdravotní stav jedince jeho celý život, tedy jaká je jeho schopnost přijmout skutečnost svého změněného zdravotního stavu, ale i fungovat v osobním a pracovním životě.
O kvalitě života nemusí nutně rozhodovat charakter nemoci, ale naše schopnost poprat se s ní a psychicky se adaptovat. Pacientům s dlouhodobými zdravotními problémy často věnujeme maximální zdravotní péči, zanedbáváme nicméně péči psychosociální, přestože právě ta může rozhodovat o průběhu nemoci a kvalitě života.
Psychosociální adaptaci lze definovat jako schopnost integrace onemocnění nebo zdravotního postižení do jednotlivých oblastí života, identity, sebepojetí a vnímání těla. Předkládaná publikace systematicky shrnuje problematiku psychosociální adaptace ve stáří a nemoci.
Věnuje se širším teoretickým souvislostem, popisuje současné modely psychosociální adaptace, ale poskytuje též konkrétní postupy v oblasti komunikace a hodnocení psychosociální adaptace. Obsahuje rovněž původní data ze studie o psychosociální adaptaci seniorů v ČR.
Jedná se o první publikaci k tématu psychosociální adaptace ve stáří a nemoci v ČR.
