Abstract
Návrh projektu se zabývá porovnáním pozice dítěte v třídním kolektivu, stanovené pomocí sociálně psychologických postupů založených na vlastní výpovědi dítěte na jedné straně a etologických observačních metod na straně druhé. Obě skupiny metod trpí odlišnými limity.
V případě psychologických metod může docházet ke zkreslení dat vlivem subjektivního zprostředkování dítětem, což může být problém třeba u malých dětí. V případě pozorování bývá k dispozici jen časově omezený výsek skupinové aktivity určitého typu, naší pozornosti tak mohou unikat vzácné, ale důležité interakce.
Cílem projektu je zjistit, jak se liší pozice dítěte v třídním kolektivu v závislosti na použité metodice sběru dat. A zda má daná metodika podobný vliv u dětí obou pohlaví a různého věku.
Data pocházejí ze 4 tříd školky (2 předškolní a 2 mladší třídy) a 6 tříd základní školy (2.A, 4.A, 4.B, 6.A, 7.A a 8.A). Sběr behaviorálních dat probíhal v každé třídě během dvou 45minutových společenských aktivit.
Metodou skenování chování byla zaznamenávána proximita A, fyzický kontakt a komunikace dětí vůči ostatním dětem ve třídě. Mimo to byla metodou jednorázového intervalového snímání měřena prostorová konfigurace skupiny (proximita B) a centralita dětí.
Dále děti absolvovaly strukturovaný rozhovor, během něhož jmenovaly kamarády ve třídě. Prostřednictvím metody Analýzy sociálních sítí vizualizujeme a měříme vztahy v rámci třídního kolektivu založené na datech o jmenovaných kamarádských vazbách, proximitě A a B, fyzickém kontaktu a komunikaci.
Pro každou třídu tak vznikne 5 sociálních sítí, které dále umožňují pro každé dítě odečíst síťové charakteristiky definující jeho sociální pozici. Příkladem takové síťové charakteristiky je degree (počet vazeb dítěte) nebo closeness (míra centrality dítěte).
Síťové charakteristiky dětí pro jednotlivé sítě budou následně korelovány, abychom ověřily shodu relativního hodnocení pozice dětí ve třídě na základě jednotlivých metod. Následně prostřednictvím Kruskal Wallisova testu porovnáme průměrné pozice dívek a chlapců určené pomocí jednotlivých metod.
Výsledky by měly naznačit, zda se výstupy metod výrazněji odchylují pro některé pohlaví. Konečně podobné porovnání provedeme pro děti tří věkových kategorií (předškolní, školní prepubertální a pubertální), což by mohlo naznačit potenciální problematičnost použití některé z metodik pro určitou věkovou skupinu.