Cílem práce bylo zjistit, zda lze pozorovat určitou míru rozdílnosti v motorických kompetencích dětí předškolního věku, a to mezi dětmi s pravidelnou pohybovou aktivitou (PA) vedenou zkušenými lektory a dětmi, které tyto pohybové programy pravidelně nenavštěvují. Strukturace výkladu: Průřezové pilotní studie se účastnilo 58 dětí obou pohlaví ve věku 4-6 let.
Jednalo se o 28 dětí ze sportovní agentury - kroužku (soubor S1) ve velkoměstě a 30 dětí z vesnické mateřské školy (MŠ, soubor S2). Děti byly hodnoceny jednorázově pomocí vybraných motorických testů: beep test, běh na 4 x 5 m, skok daleký z místa, hod míčkem a Sit and Reach test.
Zjištění: Statisticky významný rozdíl (p < 0,001) mezi skupinami ve prospěch dětí souboru S1 byl ve skoku dalekém z místa (d = 2,75) a běhu (4 x 5 m) (d = 1,09). Tyto děti také zvládaly lépe samotné provedení pohybu oproti dětem ze souboru S2.
Nevýznamně lepší hodnoty měly děti z S1 také ve flexibilitě. V beep testu byly naopak statisticky významně lepší hodnoty u dětí z S2 (p < 0,01; d=0,79).
V hodech se skupiny z kvantitativního hlediska nelišily, avšak větší jistotu v manipulaci s míčkem vykazovaly děti souboru S1. Závěry: Děti s pravidelnou řízenou PA vykazovaly vyšší explozivní sílu dolních končetin a rychlost běhu se změnami směru (agilitu).
Zároveň u nich v rámci pozorování byla patrná vyšší pohybová gramotnost (PG) oproti dětem, které se PA v kolektivu nevěnují tak často a znají PA pouze z MŠ. Tento výsledek může souviset s pohybovou zkušeností dětí z města při plnění daných pohybových úkolů.
Výsledky dále ukázaly lepší aerobní zdatnost u dětí z vesnické MŠ. Ačkoliv se jedná o pilotní studii s malým vzorkem probandů a výsledky nelze zobecňovat, můžeme předpokládat, že pravidelná volnočasová PA ovlivňuje PG již v předškolním věku a může tak pozitivně ovlivňovat psychomotorický vývoj.