Cíl práce: Cílem studie bylo zhodnotit úspěšnost zařazení retinovaného středního řezáku u ortodontické terapie s využitím chirurgické metody uzavřené erupce (closed eruption) modifikované podle protokolu Marka a Starosty, s nalepeným řetízkem na palatinální plochu retinovaného zubu a aktivním tahem směřujícím na vrchol alveolárního hřebene k palatinálnímu oblouku s extenzním ramenem. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 19 konsekutivních pacientů s 21 retinovanými stálými horními středními řezáky, u kterých bylo využito chirurgického postupu uzavřené erupce (closed eruption) pro zařazení retinovaného zubu.
Všichni pacienti byli léčeni fixním aparátem v horním nebo v horním a dolním zubním oblouku. Byla hodnocena doba léčby, délka klinické korunky, délka kořene a velikost připojené gingivy oproti referenčnímu zubu, stav pulpy a periodoncia vzhledem ke stupni a příčině retence a také věku pacienta na začátku léčby.
Výsledky: Výzkumnou skupinu tvořilo 5 chlapců a 14 děvčat s průměrným věkem 9 let. Průměrná doba léčby byla 22,2 +- 6,8 měsíců, všechny zuby byly úspěšně zařazeny.
Z celého souboru byla příčinou retence dilacerace kořene (vestibulární angulace kořene) u 7 pacientů. Nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly vlivu vyvolávající příčiny na délku terapie, délkou kořene po léčbě, stav pulpy, stejně jako neměl vliv stupeň retence na začátku terapie.
Apikokoronární rozměr gingivy byl u referenčních zubů statisticky větší, ale nebyl zjištěn statisticky signifikantní rozdíl, stejně jako v délce klinické korunky. Závěr: Metoda uzavřené erupce s aplikací palatinálního tahu směřujícího na vrchol alveolu se nejvíce podobá fyziologické erupci zubu.