Studie se věnuje středověké rukopisné knihovně bývalé kanonie řeholních kanovníků sv. Augustina na pražském Karlově.
Text představuje dochované prameny (kromě samotných rukopisů, z nichž některé obsahují vlastnické a darovací záznamy, jde zvl. o středověký soupis karlovských rukopisů, který sepsal tamní opat Prokop v roce 1380, a zápis o donaci většího množství kodexů, které knihovně věnoval dobešovský a černovický farář Jan v roce 1395), analyzuje je a na jejich základě popisuje dějiny této knihovny. Jádrem studie je popis dochované části knihovny, z níž se podařilo identifikovat celkem dvacet pět rukopisů.
Jsou zde shrnuty fyzické vlastnosti kodexů, jejich časové rozvrstvení, provenience a jazykové rozdělení. Největší pozornost je věnována podrobnému popisu obsahového složení knihovny.