Podle statistiky panelu WHO pro ohrožené děti z roku 2020 zažilo v posledním roce každé druhé dítě ve věku 2-17 let nějakou formu násilí směřovanou na jeho osobu. Adverzní dětské zkušenosti přitom mění strukturu, funkci i konektivitu CNS a negativně ovlivňují budoucí psychické i fyzické zdraví.
Zanedbávání pečujícími osobami v kritickém období způsobuje atrofii specifických neuronálních modulů, což negativně ovlivňuje formování osobnosti. Vyrůstání v rizikovém prostředí v některých případech vede k atypické reakci na cizí bolest/utrpení, kdy proband při sledování záměrně způsobené bolesti druhému člověku vykazuje zvýšenou aktivitu matrix bolesti, amygdaly, temporálního pólu, a především nucleus accumbens. hlubší pochopení výše zmíněných dějů spolu se začleněním poznatků do preventivních programů by mohlo zvýšit šanci ohrožených dětí na plnohodnotnou integraci do společnosti.