Dobrovolní hasiči se v době boje proti pandemii stali nezbytnou součástí kritické infrastruktury, kdy v řadě míst plnohodnotně zastoupili profesionální hasiče při plnění jejich povinností. Dojde-li k úrazu tohoto dobrovolného hasiče, pak právní úprava garantuje plnou kompenzaci utrpěné újmy, pokud zraněný hasič, či pozůstalí věnují dostatečnou pozornost uplatnění svého nároku.
Reálné problémy s kompenzací ovšem mají hasiči spíše pro neochotu potvrdit příjem či pro neprozřetelnou příliš radikální daňovou optimalizaci, které se dopouštěli jako podnikatelé. Zraní-li se ovšem dobrovolný hasič při cvičení či akci organizované obcí, pak často nedostane žádné odškodnění, neboť příliš bere ohled na obec, v níž žije.