Abstract
Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching opět překvapil, když plédoval za sjednocení pevninské Číny s Tchaj-wanem u příležitosti 110. výročí sinchajské revoluce. Revoluce označovaná podle názvu tehdejšího roku 1911 tradičním čínským kalendářem sin-chaj vedla ve svém důsledku k pádu čínského císařství a k vyhlášení Čínské republiky.
Souvislost této významné historické události s Tchaj-wanem ovšem uniká. V té době nebyl ostrov součástí čínské říše, natož nástupnické republiky.
V roce 1895 ho Čína musela odevzdat Japonsku jako válečnou kořist po prohrané čínsko-japonské válce. Ostatně, Tchaj-wan není tradičním územím Číny.
Obsadila ho až v roce 1683 jako enklávu odpůrců nové dynastie Čching a připojila ho administrativně k provincii Fu-ťien. Dlužno podotknout, že zmíněná dynastie nebyli etničtí Číňané, nýbrž Mandžuové. Čína se tedy hlásí k historickému úspěchu nečínských vládců, o nějž se předchozí vládci čínští ani nepokusili.