Časová pravidla činnosti parlamentů představují technické, avšak důležité téma. Konkretizují ideu vlády na čas a strukturují "parlamentní čas" způsobem umožňujícím výkon parlamentních pravomocí se zřetelem k zájmům vlády či právům opozice.
Proto se mohou lišit historicky i mezi státy. Zde se zaměřujeme na české reálie v historickém kontextu, jenž osvětluje především měnící se koncepci parlamentního zasedání.