Abstract
Hyperparatyreóza (HPT) je poměrně časté endokrinní onemocnění, nejčastěji se vyskytuje jako primární (PHPT), která zaujím á třetí místo podle výskytu endokrinních chorob. Hlavním projevem choroby je nadměrná tvorba parathormonu (PTH) se současně se zvětšujícími příštítnými tělísky (PT).
Vyskytuje se v několika formách, a to při patologických stavech majících příčinu v samotných PT, či sekundárně při poruchách kalciového metabolismu. V určování diagnózy jsou kromě anamnestických dat prioritní výsledky biochemických hodnot.
K nejdůležitějším patří hladiny imunoreaktivního PTH (iPTH) v plazmě a hodnoty Ca a P v séru, dále základní biochemické hodnoty funkce ledvin, pankreatu, event. kostního metabolismu. Diagnóza se rovněž opírá o nálezy zobrazovacích technik, k základním vyšetřením se řadí sonografie a scintigrafie.
Na základě shrnutí laboratorních výsledků a nálezů zobrazovacích technik je indikována chirurgická nebo konzervativní terapie. V posledních letech se výrazně zlepšila péče o pacienty s HPT.
Jistě k tomu přispěly i možnosti přesnější lokalizace hyperprodukující tkáně PT pomocí zobrazovacích metod, které jsou vodítkem k výběru nejefektivnějšího a nejšetrnějšího operačního řešení. Tento souhrnný článek s potřebnými informacemi týkajícími se hyperparatyreózy, je určen především pro kolegy v předatestační přípravě.