Příspěvek se věnuje otázce vzniku protiepidemických opatření v pozdním středověku a raném novověku. Na dobových pramenech dokládá, že se velmi brzy vytvořilo nejen povědomí o nakažlivosti některých chorob, ale též soubor opatření, která měla sloužit k omezení šíření nemocí.
Jsou to stejná opatření, která jsme zažili a zažíváme během epidemie koronaviru. C ílem studie je také ukázat, jak na tato opatření reagovala veřejnost.
Nedůvěra k radám lékařů totiž není ničím novým - právě naopak, jedná se o častý a hluboce zakořeněný jev.