Longitudinální sledování vývoje posturálních a lokomočních funkcí u klientů po získaném poškození mozku
Abstrakt
Úvod: Získané poškození mozku netraumatického původu je onemocnění, které je příčinou těžké disability, jež s sebou nese nejen medicínské, fyzioterapeutické, ale také sociální a ekonomické problémy. Z tohoto důvodu jsme vytvořili interdisciplinární rehabilitační tým složený z lékařů, fyzioterapeutů, ergoterapeutů a sociálních pracovníků působících v domácím prostředí - ve snaze minimalizovat důsledky dlouhodobého zdravotního postižení.
Cíl: Hodnocení vývoje posturálních a lokomočních funkcí u 17 klientů se získaným poškozením mozku v časovém období 9 měsíců, u kterých byla prováděna individuální tříměsíční fyzioterapie v domácím prostředí. Metody: K objektivizaci funkčního stavu klientů byly použity standardní testy Berg Balance Scale (BBS) a Timed Up and Go test (TUG).
Hodnocení bylo prováděno při vstupu do studie, dále po 3, 6 a 9 měsících - celkem 4 měření u každého klienta. Výsledky: Na základě vyhodnocení testů BBS a TUG došlo po tříměsíční intervenci u 15 klientů k výraznému zlepšení jejich balančních funkcí; 2 klienti nebyli schopni dokončit TUG test a 6 klientů zůstalo stále ohroženo pádem.
Závěr: Z longitudinálního sledování vývoje posturálních a lokomočních funkcí u klientů s poškozením mozku je jednoznačný benefit tříměsíční fyzioterapeutické intervence v jejich domácím prostředí. S odstupem půl roku po ukončení terapie je ale téměř u třetiny klientů zřejmé mírné zhoršení v testu TUG, naopak v BBS se všech 15 klientů dále zlepšovalo, což může poukazovat na větš í citlivost testu TUG pro hodnocení balančních funkcí.
Proto by bylo vhodné fyzioterapeutickou intervenci prodloužit na delší časový úsek, hlavně u klientů, kteří mají FIM pod 6 stupňů.