Hypotéza: Randomizovaná kontrolovaná studie (1) testovala vliv aerobního a silového cvičení na parametry zánětu, en- doteliální funkce a 24hodinový ambulantně měřený krevní tlak (ABP) u hypertoniků středního věku. Hypotéza předpoklá- dala, že aerobní i silové cvičení sledované parametry zlepšuje, ale aerobní cvičení bude efektivnější.
Metody: 42 hypertoniků užívajících alespoň jednu antihypertenzní medikaci (19 žen a 23 mužů mezi 30-59 lety) bylo ná- hodně rozděleno do 12týdenního aerobního tréninku (n = 14), silového tréninku (n = 15) a netrénující kontrolní skupiny (n = 12). Měření parametrů zánětu, funkce endotelu a 24hodinové ABP bylo prováděno před a po intervenci.
Výsledky: Bylo zjištěno, že aerobní i silové cvičení bylo dobře tolerováno. Obojí cvičení snížilo denní systolický krevní tlak (-7,2 +- 7,9 a -4,4 +- 5,8 mm Hg; p < 0,05) a ABP (-5,6 +- 6,2 a -3,2 +- 6,4 mm Hg; p < 0,05).
Aerobní i silové cvičení zvýšilo tokem zprostředkovanou dilataci (FMD) krve brachiální arterie o 1,7 +- 2,8 a 1,4 +- 2,6 %, resp. (7,59 +- 3,36 vs. 9,26 +- 2,93 a 7,24 +- 3,18 vs. 8,58 +- 2,37; před vs. po, p < 0,05). Naproti tomu, pouze aerobní cvičení snížilo markery zánětu a endote- lin-1 a zvýšilo hladinu nitritů a nitrátů.
Závěr: Lékaři by měli i nadále zdůrazňovat pozitivní vliv aerobního tréninku na arteriální hypertenzi vzhledem k roli oxi- du dusnatého, endotelinu-1 a nízkou hladinu zánětlivých markerů v patogenezi kardiovaskulárních onemocnění. Studie však ukázala, že i odporový trénink snižuje ABP, zlepšuje funkci endotelu a měl by být doporučován hypertonikům střed- ního věku.
Výsledky také naznačují, že i když jsou pacienti na antihypertenzní medikaci, pravidelný aerobní i silový trénink jsou prosp ěšné pro kontrolu krevního tlaku a snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.