Abstrakt
Monografie U muziky su já chłap je nazvána příznačně podle jedné z moravských lidových písní, která je spojena se slováckým verbuňkem. Slovácký verbuňk, mužský lidový tanec skočného charakteru, je ukázkou tanečního a pěveckého umění tanečníků-verbířů ze Slovácka.
Doplněný o slavnostní kroje a v doprovodu cimbálové muziky nebo dechové hudby je tento tanec jedním z klenotů lidové kultury České republiky. V roce 2005 byl zapsán organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva.
Tím získal množství nadšených interpretů a vešel do všeobecného povědomí. Podtitul Současnost slováckého verbuňku odkazuje na ambici této knihy - představit čtenáři, jak vypadá slovácký verbuňk na konci 20. a v prvních dvou dekádách 21. století. Úvodní kapitoly jsou věnovány teorii a metodologii, a to proto, aby mohl čtenář nahlédnout do kuchyně etnologa a také pod pokličku výzkumu, o který se celý text opírá.
Slouží k seznámení s pojmy folklor, folklorismus a etnochoreologie a k vysvětlení, proč právě ony jsou tak důležité pro slovácký verbuňk. V metodologické části je představeno, jaké možnosti má etnolog při přípravě výzkumu a jeho provedení, a především jak vypadal několikaletý výzkum autorky této knihy: co bylo úspěšné, a naopak kde se objevily překážky.
Následuje drobný exkurz do historie slováckého verbuňku. Slouží k tomu, aby se čtenář seznámil se vznikem tance a jeho historickými funkcemi - jednoduše, aby poznal kořeny, z nichž současný slovácký verbuňk vyrůstá.
Největší část knihy se věnuje současnému slováckému verbuňku. Představuje všech sedm popsaných regionálních stylů tance, jejich historii, současnost, hudební doprovod i taneční příležitosti a okrajově také osmý regionální styl, který je zatím v plenkách.
Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku je věnováno snad nejvíce pozornosti, a to proto, že právě Soutěž z velké části utváří současnost slováckého verbuňku. Historie Soutěže, příprava na ni a průběh z pohledu soutěžích tanečníků i porotců je popsáno především na základě výzkumu a rozhovorů s tanečníky slováckého verbuňku.
Poslední část knihy se zabývá nejmladším fenoménem spojeným se slováckým verbuňkem, a to dětskými interprety tance. Kapitola se věnuje dětským folklorním souborům napříč jednotlivými oblastmi Slovácka a jejich postoji k interpretaci slováckého verbuňku dětmi.
A především Národní přehlídce dětských verbířů, která je soutěžním kolbištěm pro dětské tanečníky verbuňku.