Jan Křen (1930-2020), badatel, který založil nový obor, aktivní politický intelektuál a vlivný akademický pedagog, patřil k nejvýznamnějším českým historikům od 60. let 20. století do druhé dekády 21. století. Křenův myšlenkový vývoj, proměny tematizace modern ích dějin českých zemí, ale i střední či celé Evropy dokládají postupné celkové rozšiřování jeho badatelské optiky.
Na počátku stály dějiny KSČ, od 60. let 20. století je vystřídaly Křenovy knihy o československé západní exilové reprezentaci z let 1938-1940 a jeho zásadní role v syntézách o odboji proti nacistům. V 70. a 80. letech, kdy byl Křen nucen pracovat jako terénní pracovník, napsal zásadní knihu o problematice česko-německého soužití.
Po revoluci v roce 1989 Křen založil a vedl interdisciplinární Institut mezinárodních studií. Současně věnoval svoji výzkumnou a literární kapacitu syntéze středoevropských dějin od konce 18. do počátku 21. století.