Fosilní dřevo a jeho význam pro paleobotanický výzkum: případové studie z oblasti středních a sz. Čech
Abstrakt
Předkládaná habilitační práce myšlenkově navazuje na moji disertační práci, ve které jsem se před deseti lety snažil přiblížit tzv. celostní přístup se speciálním zřetelem na fosilní dřeva pro oblast třetihor severozápadních Čech (Sakala 2004). Přes obdobný charakter obou prací, kdy jádro tvoří již publikované odborné práce s relativně kratším doprovodným textem, došlo v habilitační práci k určitým změnám.
Z formálního hlediska je potřeba především zmínit fakt, že práce je psána česky a publikované články jsem tentokrát umístil až na konec práce coby přílohy. Myslím si, že tato změna pomůže zpřehlednit text, který se tímto stává samostatným blokem, díky češtině navíc srozumitelnějším širšímu okruhu možných zájemců.
Vědecké publikace jsou tentokrát citovány podle vzoru časopisu Bulletin of Geosciences s tím, že zkratky pro označení stran a typ nepublikovaných prací uvádím česky. Konečn ě, bylo rovněž potřeba na formální úrovni zohlednit vývoj Mezinárodního kódu botanické nomenklatury, především vzhledem k existenci "morfotaxonů" a aplikaci celostního přístupu.
Vídeňský kód z r. 2006 (viz McNeill et al. 2006) přinesl široký koncept "fosilních taxonů", které v sobě morfotaxony zahrnovaly už pouze coby podskupinu. Následně, na základě série připomínek (Cleal & Thomas 2010a, b) je v současnosti platném Melbournském kódu z r. 2012 (viz McNeill et al. 2012) celý koncept morfotaxonů opuštěn a všechny taxony, které jsou definovány na fosilních typech, samozřejmě včetně zkamenělých dřev, jsou nadále označovány výlučně jako "fosilní taxony".
Pokud navíc několik fosilních taxonů prokazatelně náleží jediné rostlině, měly by si jejich jména konkurovat zcela ve smyslu běžného pravidla o prioritě (McNeill & Turland 2011). Tento formální předpis tak nově upravuje pojmenování fosilních rostlin v rámci celostního přístupu.
Co se týče rozdílu ve vymezení práce, tak je studovaná oblast tentokrát rozšířena na střední a sz. Čechy, které coby unikátní území vedle kenozoických (třetihorních) dřev poskytují i ta mezozoická (svrchnokřídová) a paleozoická (svrchnokarbonská). K tomuto posunu jsem byl veden především snahou o zhodnocení svojí pedagogické aktivity, která vedle třetihorních dřev (diplomové práce J.
Boudové a K. Fischlové 2010-2012 a V.
Kouteckého 2011-2014) byla výrazně zaměřena i na dřeva svrchnopaleozoická (diplomové práce P. Matysové 2004-2006, V.
Mencla 2005-2007 a J. Holečka 2009-2011).
Konečně, část o křídových dřevech je vyjádřením dlouhodobé spolupráce s Ústavem nauky o dřevě v Brně a především pak s již zmiňovaným doc. V.
Grycem.