Hlavní součástí lipnického rukopisu je text bible v latinském překladu, jehož vznik byl završen redakčními pracemi na přelomu 4. a 5. století a z nějž posléze vycházeli všichni významní teologové západní církve ve svých biblických komentářích. Tohoto vývoje si byl vědom i jeden z písařů Lipnické bible, který na fol. 14v připojil dva krátké texty odkazující právě na tradici starověkých překladů biblických knih a jejich církevních výkladů.
Třebaže tyto texty nejsou opatřeny nadpisy, svůj obsah výmluvně uvádějí slovy: "Překladatelé bible" (Translatores biblie) a "Vykladači bible" (Expositores biblie). První z nich se v lipnickém kodexu objevuje ještě v jiné verzi na fol. 430va s incipitem "O rozličných překladech bible" (De diversis translationibus biblie).
Kapitola překládá a popisuje dané texty, pátrá po textových předloháh a snaží se identifikovat ostatní bohemikální rukopisy, které texty obsahují.