Kapitola popisuje specifickou formu militárního působení - informační operace jako součásti aktuálního tzv. hybridního válečnictví. Těžištěm kapitoly je vysvětlení zvyšující se role informačního působení jako činnosti důsledně synchronizované s jinými formami mocenské soutěže na hranici mezi mírovou konkurenci a ozbrojeným konfliktem.
K vysvětlení kontextu je užíváno zasazení do historického rámce mezinárodních vztahů. Na modelovém příkladu ruského přístupu je demonstrována funkčnost konceptu i praktické využití.
V závěru jsou vysvětleny základní užívané nástroje a koncepty informačního působení včetně příkladného uvedení obrany proti němu.