Abstrakt
Funkce náhrady újmy v civilním právu je častým předmětem odborné diskuse. Kontroverzi přitom vzbuzuje především sankční prvek náhrady újmy, jehož uvedení (či import z anglosaské právní kultury) do kontinentálního práva je některými autory vítáno, zatímco jiní jej kategoricky odmítají..
Související diskuse bývá vedena s ohledem na řadu aspektů včetně praktických dopadů sankčního působení újmy či kontextu hranic mezi právem veřejným a soukromým. Nelze nicméně odhlédnout od toho, že funkce náhrady újmy se bytostně dotýkají účelu deliktního práva, který zase není možné stanoit bez toho, aniž bychom alespoň rámcově vymezili účel objektivního práva jako takového.
V tomto příspěvku se proto nejprve zamyslíme nad možným konsensuálně přijatelným cílem práva. Dále vymezíme definiční znaky preventivně-sankční náhrady újmy a pokusíme se zjistit, zda lze takto vymezenou funkci náhrady újmy ospravedlnit právě na základě účelu práva.