Autor konstatuje, že princip judicial self-restraint je jak v odborné literatuře, justiční praxi interpretován nejednotně. Je tomu tak nejen v České republice, ale zahraničí.
Autor sám definuje princip soudního sebeomezení jako požadavek, aby soudy jednaly a rozhodovaly toliko ve věcech náležejících do soudní pravomoci a aby se zdržely jednání a rozhodování ve věcech náležejících do pravomoci orgánů zákonodárných a orgánů moci výkonné.