Příspěvek se zaměřuje na skupinu mistrů věrných katolickému správci Hilariu Litoměřickému, kteří se na konci 50. let 15. století pokusili ovládnout univerzitu. Jejich postupné vyřazování z řad členů pražské univerzity ukončilo hledání profilu školy.
V roce 1462 se stala přesně definovanou utrakvistickou institucí spojenou s církví prostřednictvím přijímání pod obojí způsobou. Epizoda je příkladem politizace činnosti mistrů zejména v akademické samosprávě.