Příspěvek shrnuje poznatky z přebírání sovětských zkušeností v oblasti ekonomického vysokého školství v 50. letech 20. století. Soustředil se na analýzu vlivu sovětských zkušeností a témat na kvalitu akademického sboru, dále na pořádání konferencí, školení, zvaní sovětských odborníků, překládání sovětských knih a učebnic, odebírání sovětských časopisů, vysílání do Sovětského svazu učitelů a studentů a budování "sovětských koutků".
Dále se věnuje tezi, že sovětská ekonomická věda zaváděná na ekonomických vysokých školách v Československu vycházela z dogmatického přístupu k dílům klasiků, nebyla schopna odpovídat na aktuální otázky ekonomického vývoje v SSSR a ře šit problémy při transformaci ekonomik zemí východního bloku. Dále budou analyzovány negativa, které českoslovenští komunisté převzali při konstituování vysokého ekonomického školství, když se řídili sovětským příkladem vědy.
Příspěvek se věnuje tezi, že přímý vliv sovětských poradců nebyl v této oblasti rozsáhlý. Ve druhé části studie autoři nejdříve zhodnotili dosavadní výzkum fenoménu sovětských poradců a poté vytýčili potenciální další hlavní směry výzkumu sovětizace vysokých ekonomických škol.
Například zdůraznili potřebu další sociokulturní analýzy pedagogického života, komparace učebních osnov, učebních texů a časopisů sovětských a československých ekonomických vysokých škol, analýzu transferu znalostí a vědomostí v rámci vysílání československých pedagogů a studentů do SSSR. Za velmi důležité autoři považují zaměřit se na komparaci českého a slovenského vysokého ekonomického školství a na propojení českého, slovenského a ruského výzkumu, včetně využití nevydaných pramenů ze zmíněných zemí, a dále na otázku, jaké reálné zkušenosti a vědomosti vzešly ze spolupráce se sovětskou ekonomickou vědou, a jak zasahovala Státní bezpečnost do sovětizace vysokých ekonomických škol.