Studie je zaměřena na dovršen í reformy opery v hudebním dramatu Richarda Wagnera s důrazem na symbiózu realismu a expresionismu a jednoty souborného díla (Gesamkunstwerku) v procesu od belcantové opery první třetiny 19. století do nástupu velké opery po roce 1830 a obdobné syntézy realismu a expresionismu v závěrečné fázi tvorby Honoré Daumiera; představitele sociálně kritické realismu v malířství 19. století