Abstrakt
Úvod a cíle: Akutní závrať je častým důvodem ošetření v lékařské pohotovostní službě. Cíle práce jsou zhodnotit zastoupení periferního vestibulárního syndromu (PVS) u pacientů s akutní závratí vyšetřených během ORL pohotovostní služby a zhodnotit shodu klinického ORL vyšetření s přístrojovým vestibulárním vyšetřením.
Metodika: Retrospektivně jsou hodnoceni pacienti s akutní závratí vyšetření během pohotovostní ORL služby v období 1. 1.-31. 12. 2019. Soubor A tvoří pacienti se základním ORL vyšetřením bez přístrojového vestibulárního vyšetření.
Soubor B tvoří pacienti, kteří do 4 dnů od základního ORL vyšetření v pohotovostní službě podstoupili video head impulse test (vHIT) a videonystagmografii. Výsledky: V daném období bylo v souboru A vyšetřeno 117 pacientů s akutním vertigem.
PVS byl zastoupen 31 pacienty (27 %). V souboru B bylo vyšetřeno 50 pacientů, PVS byl zastoupen 15 pacienty (30 %), nejčastěji byla diagnostikována vestibulární neuronitida (10 pacientů).
Byl prokázán statisticky významný rozdíl (p = 0,0030) v diagnostice PVS při základním ORL vyšetření (27 pacientů, 54 %) a po přístrojovém vestibulárním vyšetření (15 pacientů, 30 %). Při vHIT se prokázala statisticky významně snížená hodnota gainů laterálního (p = 0,0101) a předního (p = 0,0043) polokruhovitého kanálku u PVS ve srovnání s ostatními závratěmi.
Závěr: Zastoupení PVS při akutní závrati po základním ORL vyšetření bylo 27 %. Přístrojové vestibulární vyšetření prokazuje statisticky signifikantně nižší výskyt PVS než u základního ORL vyšetření.
Dostupnost přístrojového vestibulárního vyšetření během pohotovostní služby by mohla umožnit přesnější diagnostiku závrativých stavů již při prvním kontaktu.
