Abstrakt
Kniha přináší především jednu věc: Poznávání světa i nás samých není založeno jen na karteziánském myšlení s jeho vlastnostmi, kterými jsou: kauzalita, aristotelský čas, subjekt-objektový rozvrh a pravda jako jistota. Je tu i poznávání téhož týmž, které nám pomáhá tam, kde není poznávání problému umožněno popisem předmětu, jenž je clare et distincte, Dobro, pravda, krásno, spravedlnost, zbožnost a mnoho jiných platností se nedá takto poznávat, nejsou clare et distincte, je tu možná jen cesta negativní, kdy poznávané je potkáno naším vlastním obsahem jako totéž a když jsou dvě věci totéž, stávají se jednou věcí.
Pokud takto najdeme v sobě spravedlnost, krásno, dobro a zbožnost, pak nepotřebujeme vnější svědky, pak víme své.