Dánský myslitel Soren Kierkegaard je jedním z nejcitovanějších autorů teoretika komiky Vladimíra Boreckého. Kierkegaard definuje komiku poněkud úzce: vyskytuje se pouze tam, kde dojde k bezbolestnému rozporu.
Kierkegaard více či mén ě reflektuje všechny čtyři Boreckého figury komiky, tedy ironii, humor, absurditu i naivitu. Tyto figury, nejvýrazněji absurdita, slouží u Kierkegaarda jako milníky na jeho křesťanské duchovní cestě.
Borecký však tyto jednotlivé figury nereglementuje. A v dílech některých umělců, jako je Franz Kafka, ale také v příbězích a vzájemných střetech představitelů čínského čchanového buddhismu (z nichž někteří se nepovažují za následovníky nikoho) se různé figury komiky, zejména humor a absurdita, volněji stýkají a prolínají.
Přinejmenším v praxi boří mnozí konceptuální bariéry důsledněji než Kierkegaard.