Abstrakt
Otevřít jiný pohled, na dosud stále diskutovaný rozdíl mezi křesťanským náboženstvím a magií - toť úkolem této práce. Abychom dospěli až ke zdárnému konci, tj. ke čtvrté části práce, která se zabývá principem posvátnosti v katolické církvi, bylo zapotřebí nejprve rozvinout tři bloky:
1) Magie z pohledu vědy o člověku - v ní shrnujeme základní antroplogické názory na magii podle jednotlivých badatelů jako jsou J.G. Frazer, E.B. Taylor, R.R. Marett, B. Malinowski, E. de Martino. Předmětem tohoto bloku byl rozbor animismu a vnitřní síly stvoření.
2) Magie jako součást náboženství - v ní jsme přikročili rozboru obsahu pojmu magie, z jaké oblasti pochází, a jakým způsobem byl chápán v prostředí středomořské evropské kultury starého Říma, i kterak se magie diskreditovala v antickém "pohanském" a křesťanském prostředí.
3) Zájem mudrců o fenomén magie - posktynul prostor k dosud málo zmiňovanému problému magie "barbarských" kmenů, jejichž věroučné tradice se staly právoplatnou součástí katolické víry. Tento blok rozvinul také "příběh příliš" svérázných adeptů magie "obnovené" renesanční platonské akademie, v níž působili M. Ficino a P. della Mirandola. Jejich životu a dílu jsme věnovali poněkud větší pozornost, neboť právě oni stáli u zrodu "institucionálního" sdružení v oblasti jakéhosi "aplikovaného" magismu v podání esoterického novoplatonismu, hermetismu a theúrgie. Na tomto místě jsme také shledali dobový předobraz pozdější české hermetické společnosti Universalia, o níž jsme se zmínili v závěru práce.
4) Tajemství magické síly katolického rituálu - znamená vrchol naší práce, otevírá zcela novou diskuzi v kritice magie a náboženství. Magie a křesťanské náboženství mají společný kořen, koexistují vedle sebe, navzájem se doplňují a v některých oblastech všeobecné zbožnosti se dokonce prolínají jako podmínky jedné a téže katolické víry.