Pýthijské zpěvy jsou druhým ze čtyř cyklů vítězných zpěvů (epiníkií), jejichž autorem je Pindaros (6.-5. stol. př. Kr.), vrcholný tvůrce starořecké sborové lyriky, která představovala jednotu slova, hudby a tance.
Cyklus obsahuje dvanáct ód oslavujících v ítězství v pýthijských hrách: tradičních všeřeckých sportovních soutěžích, které se konaly každé čtyři roky na počest boha Apollóna v Delfách. Pindarova epiníkia, psaná zpravidla na zakázku bohatých aristokratů, mísí chválu patrona s tradičními mýty a hádankovitými úvahami o vztahu člověka k osudu a k bohům.
Výsledkem je jedinečná básnická perspektiva, v níž se aktuální dění lidského světa stává součástí božského řádu skutečnosti a mýtus jako by se odehrával tady a teď. První český překlad Pýthijských zpěvů je doplněn komentářem a rozsáhlou úvodní studií Sylvy Fischerové a Roberta Roreitnera, jejímž cílem je uvést čtenáře do vzdáleného, ale stále velmi působivého světa Pindarovy poetiky.