Přestože nabízí předmět geografie široké možnosti pro aplikaci dnes natolik požadované kompetence kritického myšlení, zůstává tato dovednost v českých školách, zejména na úkor vyčerpávajícího místopisu a encyklopedismu, nevyužita. Učitelé nemohou vést své studenty ke kritickému myšlení, jestliže neexistuje konsenzus, co daný termín znamená (obzvlášť v kontextu výuky geografie).
Proto je hlavním cílem tohoto teoreticky pojatého příspěvku vytvořit jednotnou taxonomii požadovaných dovedností kritického myšlení ve specifickém kontextu geografick é výuky, a dále navázat tyto dovednosti na jeden z převládajících konceptů geografického vzdělávání - geografické myšlení. Pro dosažení stanovených cílů využíváme strukturální modely kritického myšlení, které umožňují práci na úrovni jeho dílčích komponent, a dále se opíráme o široké spektrum relevantní literatury.
Výsledkem předkládaného výzkumu je unifikovaná taxonomie představující 5 parciálních a 3 komplexní dovednosti, kterými by měl disponovat kriticky uvažující geograf na konci gymnaziálního vzdělávání, a model geografického myšlení vycházející z jednotlivých dovedností kritického myšlení.