Studie je věnována interpretaci tématu psaní ve třech povídkách Karla Miloty ze souboru Noc zrcadel: Noc zrcadel, Koleda a Pastorála, s využitím konceptů nepřirozené naratologie (postupy mise en abyme, metalepse), teorie literárních atmosfér a z hlediska teorie autorské sebeprezentace.