Kapitola se zaměřuje na procesní odpovědnost účastníků insolvenčního řízení za plnění jejich procesních povinností. Na pozadí judikatury dovolacího soudu rozebírá jednotlivé procesní povinnosti účastníků a zkoumá, v jaké šíři je stanovena zákonem a judikaturou jejich odpovědnost.
Primárně se zaměřuje na odpovědnost účastníků za skutečnost, že netvrdili v rámci řízení všechny rozhodné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci samé. Na základě nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 03. 2021, sp.zn. 29 ICdo 112/2019, je představena povinnost dlužníka a věřitele v rámci řízení před insolvenčním soudem za situace, kdy i přestože dlužník nepopírá pohledávku věřitele ba dokonce jí uzná, nelze toto právní jednání považovat za uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 o.z., neboť není adresováno přímo věřiteli, a proto nejsou-li splněny procesní povinnosti věřitele, dle poučení insolvenčním soudem, může soud i přes oprávněnost nároku věřitele rozhodnout v jeho neprospěch.