Abstrakt
Kniha představuje kolegiální sdílení profesních zkušeností mezi vyučujícími jako jeden z nástrojů učitelského profesního rozvoje. Přínosy kolegiálního sdílení jsou patrné jak v oblasti reflexe, sebereflexe, užívaných pedagogických a didaktických praktik, tak v oblasti komunikace a spolupráce v rámci učitelského sboru.
Kniha předkládá ucelený pohled na to, jaké jsou principy kolegiálního sdílení, jaké jsou jeho přínosy, ale také jaké překážky mohou efektivnímu zavedení ve škole bránit. Podrobnějš í pozornost je věnována pěti postupům: supervizi, intervizi, balintovským skupinám, Wandě a mentoringu.
Ty jsou popsány jak z hlediska ideálního průběhu, tak z hlediska konkrétních zkušeností škol, které je využívají. Knihu završuje série příběhů, v nichž různí aktéři kolegiálního sdílení (vyučující, vedení škol a vedoucí skupin kolegiálního sdílení) ukazují praktické využití v realitě současných českých škol.