Abstrakt
Žeň objevů spjatých s černými dírami, oblastmi prostoročasu, jež obklopují gravitačně zcela zhroucené objekty, je v posledních letech opravdu bohatá. V roce 2015 detektory LIGO vůbec poprvé zachytily gravitační vlny, a to ze srážky dvou černých děr.
Tento vynikající úspěch byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku 2017. Vloni jsem na stránkách Astropisu mohl psát také o prvním „snímku“ černé veledíry v centru galaxie M87, který pořídil rádiový interferometr EHT.
A nyní mi byla dána možnost referovat o nejnovější Nobelově ceně za fyziku – opět za černé díry! Jak 6. října 2020 oznámila Královská švédská akademie, polovinu ceny získal Roger Penrose ze své teoretické práce týkající se Einsteinovy obecné relativity, zejména rigorózní studium modelů černých děr, druhou polovinu pak sdílí Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za dlouhodobá pozorování, jež prokazují existenci supermasivního zhrouceného objektu v centru naší Galaxie.