Dne 26. července 1648 přepadly a obsadily švédské oddíly generála H. Ch.
Königsmarka Hradčany a Malou Stranu, načež po následujících 15 týdnů bezúspěšně obléhaly obě města na pravém břehu Vltavy, Staré a Nové Město Pražské. Úspěch pražských obránců lze přičíst tomu, že k slabé vojenské posádce se aktivně připojily všechny skupiny obyvatel (studenti, měšťané, šlechta, řeholníci), své úkoly přitom plnili i pražští Židé. Jejich povinností bylo ve dne v noci držet protipožární hlídky a hasit požáry, rovněž museli pracovat na opravách hradeb.
V židovské paměti zanechaly události roku 1648 výraznou stopu, příspěvek se však soustřeďuje na obraz Židů v pracích křesťanských autorů. Na základě analýzy osmi relací, deníků a kronik dochází k závěru, že zmínky o židovské účasti na obraně města jsou prosty obvyklých stereotypů a enormní nasazení židovských spoluobyvatel hodnotí mimořádně pozitivně.