Tato studie je založena na autorově habilitační práci, která zkoumá dějiny lékařství a zdravotní stav populace v Řecku od nejstarších dob (asi 10000 př. Kr.) do roku 500 př.
Kr. Pro sledované prehistorické a archaické období řeckých dějin jsou k dispozici celkem čtyři kategorie pramenů.
Jde o prameny antropologické (dochované lidské kosterní ostatky), prameny literární a prameny archeologické (artefakty či jiné pozůstatky získané při archeologickém výzkumu). Do čtvrté kategorie pramenů, kterou se zabývá tato studie, náleží prameny ikonografické, tedy uměleck á zobrazení nemocných těl nebo jejich částí, léčebných zákroků a případně i léčebných božstev nebo héroů.
Chronologicky spadají do období od neolitu (před 7000/7. tisíciletí - 3500/3000 př. Kr.) až k roku 500 př.
Kr. Zobrazení nemoci a nemocných má ve starověkém Řecku dlouhou tradici - vyskytuje se poprvé už v neolitu.
Ve sledovaném období se nejčastěji objevuje v koroplastickém umění (terakotové sošky), důležitá jsou však i vyobrazení ve vázovém malířství, v toreutice, na freskách a dokonce i jeden případ malovaného vápencového disku. Ikonografické prameny zachycují celou řadu nemocí, traumat a patologií, včetně těch postihujících měkké tkáně.
Z vlastních zdravotnických činností pak ukazují přípravu léčiv a asistenční či ošetřovatelskou lékařskou péči, reprezentovanou především přítomností porodní asistentky při porodech a na samém konci sledovaného období také obvázáním rány. V ikonografii tedy není znázorněn žádný invazivní léčebný zákrok.
Z dochovaných ikonografických pramenů je také možné usuzovat na existenci a podobu božstev a héroů spojených s léčením. Umělecké výjevy ukazují prehistorickou bohyni neznámého jména dohlížející na přípravu léčiv v Akrotiri, bohyni Eileithyi a polobohy či héroy Kentaura Cheiróna, Asklépia, Iásóna a Achillea.
V neposlední řadě je třeba zmínit, že díky (výše uvedeným) dvěma uměleckým památkám s nápisy, známe jména dvou lékařů působící v 6. století př. Kr.
Celkově lze tedy shrnout, že ikonografické prameny k dějinám lékařství před rokem 500 př. Kr. v sobě zahrnují hned několik aspektů.
Především se jedná o náboženský aspekt, reprezentovaný zejména léčivým kultem a mytologickými scénami. Dále jde o ošetřovatelský aspekt, zahrnující zvláště asistenci při porodu a ošetřováním ran.
Ikonografický aspekt spočívá ve věrném zachycení nemocí a patologií v umění. A v neposlední řadě každodenní preventivní aspekt obsahuje hygienické a každodenní činnosti předcházející nemoci, jako je hygiena či natírání pokožky olejem atp.