Diabetes mellitus je stav chronické hyperglykemie, který může být způsoben mnoha zevními a genetickými faktory. Nejčastější v populaci je diabetes mellitus 2. typu, v jehož patogenezi se uplatňuje inzulinová rezistence a porucha inzulinové sekrece.
Diabetici patří mezi vysoce rizikové pacienty a přítomnost diabetu je hodnocena přímo jako ekvivalent kardiovaskulárního onemocnění. Součástí léčby pacientů s diabetem 2. typu jsou režimová opatření, redukce hmotnosti, současně v době diagnostiky zahajujeme léčbu metforminem, pokud nejsou kontraindikace k jeho použití.
Při nedostatečném efektu intenzifikujeme léčbu přidáním dalšího perorálního antidiabetika nebo inzulinu.