Článek se zaměřuje na svobodu projevu na počátku dvacátých let 21. století. Zabývá se vztahem svobody projevu a sociálních sítí.
Opakuje, že jakákoli budoucí regulace by měla především zvážit zachování svobody projevu v co nejširší možné podobě a omezovat ji pouze tehdy, je-li to skutečně nutné. Sociální sítě zásadně změnily realitu svobody projevu tím, že v posledních letech zbořily rozdíl mezi veřejným a soukromým projevem.
Každý projev se potenciálně stal veřejným projevem. Internet a sociální sítě proto představují zásadní milník, na který musíme reagovat.
Zároveň se stále častěji řeší témata jako fake news, dezinformace, která svobodě projevu neprospívají, což celou debatu komplikuje. Článek tvrdí, že regulačním cílem týkajícím se sociálních sítí by mělo být zajištění svobody projevu, jak tam, tak i ve fyzickém světě. Vhodným prostředkem je navázání regulace sociálních sítí na aktuální lidskoprávní standard, ať už americký nebo evropský, který představuje existující soubor pravidel upravujících to, co lze říkat ve veřejném prostoru.