Abstrakt
Pacienti s plicní embolií vedoucí k zástavě oběhu mají obvykle špatnou prognózu. Adekvátně zvolená léčba je klíčová.
Vedle antikoagulační a trombolytické terapie máme k dispozici oběhovou a ventilační podporu, mechanickou podporu oběhu ve formě venoarteriální extrakorporální membránové oxygenace (V-A ECMO) a chirurgickou či katétrovou embolektomii. Využití těchto léčebných modalit může být spojeno se specifickými komplikacemi.
Prezentujeme případ 17letého mladého muže s mimonemocniční zástavou oběhu, kde konvenční resuscitační postupy nevedly k obnově účinného oběhu, a proto byl za pokračující kardiopulmonální resuscitace (KPR) transportován do regionálního ECMO centra. Nález při bed-side echokardiografickém vyšetření byl velmi suspektní z plicní embolie.
Byl podán nefrakcionovaný heparin a pacient byl napojen na V-A ECMO. Vyšetřením výpočetní tomografií (CT) byla potvrzena rozsáhlá oboustranná plicní embolie s dilatací pravé komory srdeční (PKS).
Pro progredující oběhovou nestabilitu byla podána trombolytická léčba. Nastalé závažné komplikace si vyžádaly opakované chirurgické intervence.
Tato kazuistika je zároveň příkladem nezbytnosti multidisciplinární spolupráce.
