Abstract
Ve své doktorské práci na Ústavu hudební vědy FF UK se věnuji etnografickému výzkumu hudby, zvukového prostředí a sluchové zkušenosti odsouzených v českých věznicích. Během tohoto výzkumu jsem zjistila, že způsob poslechu a prožívání hudby je výrazně ovlivněn nejen samotným režimem uvěznění, ale také akustickým prostředím, do kterého hudba vstupuje.
Odsouzení totiž nejsou uvězněni pouze v prostoru ohraničeném zdmi věznice, ale nuceně pobývají také v určitém akustickém prostředí, ze kterého nemají možnost uniknout, nebo jej kontrolovat, a které ovlivňuje jejich prožívání a kvalitu života v trestu odnětí svobody. Právě zvuk je nejen nositelem informací (denní doba, přicházející dozorce, spor mezi odsouzenými apod.), ale může být také zdrojem určitého druhu poznání o vězeňském režimu, sociálních situacích v něm a způsobu jejich prožívání.
Jaká je akustická zkušenost odsouzených? A co vypovídá o sociálním životě ve věznici? Na to bych se ráda v tomto příspěvku zaměřila. Analytické nástroje pro studium zvuku mi poskytuje teorie akustemologie Stevena Felda, který tento pojem zavedl v 90. letech, aby tak překlenul nedostatky oboru "antropologie hudby" a "etnomuzikologie".
Akustemologie chápe zvuk jako zdroj vědění, umožňuje studovat proces jeho utváření a odhaluje tak význam zvuku ve smyslu enkulturovaného slyšení. Ve své práci se snažím skrze akustemologii nahlížet na vězeňský terén, a interpretuji výpovědi odsouzených nejen jako popisy zvukových vjemů nesoucí informace o daném místě, ale šířeji jako projev vězeňské kultury, společenských podmínek a psychického stavu vězněných.
V tomto příspěvku se pak pokusím představit, jak akustické prožívání souvisí se subjektivním vnímáním vlastní pozice v sociální struktuře vězení. Jak ukážu, zvukové projevy vězňů a jazyk, jakým se o nich vyjadřují, odhalují proces dehumanizace, který se na subtilní úrovni odehrává uvnitř samotné vězeňské populace.
Tento druh dehumanizace, který Leyens (2007) nazývá infrahumanizace, je začleněn právě do samotného prožívání zvukového prostředí věznice a je zakódován do promluv o něm vyznačujících se v tomto případě animálními metaforami.