Abstrakt
Většina kardiochirurgických operací je v současnosti prováděna na zastaveném srdci. Základním předpokladem takto vedených výkonů je kvalitní ochrana myokardu před ischemií.
Studená krevní kardioplegie je jednou z nejčastěji používaných metod. Kardioplegická zástava umožňuje operovat v klidném a bezkrevném operačním poli a významně snižuje spotřebu kyslíku.
Jejím principem je aplikace okysličené krve obohacené o studený kardioplegický roztok, který v důsledku suprafyziologické koncentrace kalia vyvolá asystolii v diastole a zchlazení myokardu. Existuje přitom několik různých kardioplegických roztoků, které se liší svým složením i intervalem, v jakém musí být během výkonu podávány.
Zatím ale neexistuje ž ádné jasné doporučení pro použití konkrétních kardioplegických roztoků. V poslední dekádě se do popředí zájmu v kardiochirurgii dospělých dostává kardioplegie del Nido, která je původně navržena pro dětské pacienty.
Ačkoli nejsou dostupná přesvědčivá data kvantifikující míru ochrany během srdeční zástavy, rutinně se u dospělých pacientů používá a je považována za bezpečnou. Dokonce je strategie podávání tohoto roztoku předpokladem pro zkrácení chirurgických časů a zvýšení plynulosti práce ve srovnání s konvenční studenou krevní kardioplegií