Badatelské dovednosti jsou významnou součástí přírodovědné gramotnosti. V českém prostředí je ale prozatím pouze omezené evidence o konkrétních dovednostech a hlavních problémech žáků v řešení badatelsky orientovaných problém ů.
Provedené pilotní šetření byl zaměřen na zjištění úrovně dovedností žáků správně formulovat výzkumnou otázku a adekvátně na výzkumnou otázku odpovědět na základě provedeného bádání. Byly použity čtyři badatelsky orientované úlohy zaměřené na biologická témata, které řešilo 58 českých žáků v 7. ročníku základní školy.
Bylo zjištěno, že více než polovina žáků nedokázala formulovat správně výzkumnou otázku a signifikantní podíl žáků měl problémy i s formulací relevantní odpovědi na výzkumnou otázku. Zatímco formulace výzkumné otázky nebyla statisticky významně závislá na řešené úloze, v případě formulování odpovědi na výzkumnou roli zřejmě sehrává roli povaha vlastního bádání.
Experimentální povah úloh se jeví jako více směřující žáky ke konkrétním proměnným a rámec výzkumu je pro formulaci odpovědi na výzkumnou otázku jasnější než v případě úloh zaměřených na observaci. Skutečnost, že žáci selhávají v těchto dovednostech, vyžaduje systematickou pozornost pro odhalení příčin a navržení vhodných intervencí.
V pilotním šetření využitý postup sestavení badatelsky orientovaných úloh a jejich využití ke sledování badatelských dovedností se zároveň ukázal jako funkční a může tak posloužit i jako model pro tvorbu a aplikaci badatelských úloh učiteli.