Úvod: Uroteliální karcinom močového měchýře infiltrující submukózu (T1) představuje nádor s vysokým rizikem progrese do invazivního onemocnění. V případě histologického nálezu pT1 nebo absence detruzoru v histologii pacienty indikujeme k časné opakované resekci močového měchýře (reTUR).
Dle retrospektivních hodnocení má histologický nález v reTUR prognostický význam. Cílem sdělení je prezentace výsledků léčby referenčního pracoviště.
Metody: Retrospektivně bylo zhodnoceno 146 pacientů s primozáchytem nádoru močového měchýře bez invaze detruzoru, kteří v období 3/2010- 2/2021 podstoupili transuretrální resekci močového měchýře a časnou reTUR. Byly sestrojeny Kaplan-Meierovy křivky přežití bez recidivy, progrese a cystektomie a analyzována korelace 7 klinicko-patologických faktorů (věk, pohlaví, svalovina v histologickém vzorku, přítomnost reziduálního nádoru v reTUR, přítomnost carcinoma in situ v reTUR, intravezikální chemoterapie a bacillus Calmette-Guérin terapie, BCG) pomocí univariační a multivarační analýzy.
Výsledky: Medián přežití bez recidivy byl 2,15 roku, přežití bez recidivy bylo v 1 roce 66,9 % a ve 3 letech 43,4 %. Jednoleté přežití bez progrese bylo 93,5 %, 3leté pak 88,4 %.
Přežití bez cystektomie bylo 91,0 % v 1 roce, respektive 82,4 % ve 3 letech. V multivariační analýze byl negativním prognostickým faktorem přežití bez recidivy jakýkoliv reziduální nádor v reTUR, pozitivním faktorem pak podání intravezik ální chemoterapie a BCG.
Jediným negativním prognostickým faktorem přežití bez progrese a bez cystektomie byl reziduální nádor v reTUR. Závěr: Kvalita primoresekce nádoru močového měchýře, která je dána úplností resekce a přítomností detruzoru v histologii, je základním kamenem adekvátní diagnózy a správné léčby.
Pokud je časná reTUR indikována, pak je dle našich dat přítomnost reziduálního nádoru významným prognostickým ukazatelem.