Abstract
Všeobecný praktický lékař je klíčovým zprostředkovatelem populačních preventivních strategií pro individuálního pacienta. Ta jsou zaměřena zejména na kardiometabolická a onkologická onemocnění. Účinná prevence vychází ze stratifikace rizik, které pomáhají identifikovat prioritní skupiny pro primární, sekundární, respektive terciární prevenci.
V případě kardiometabolického rizika má praktický lékař k dispozici tabulku SCORE, ale v úvahu bere také rodinnou anamnézu, psychosociální rizikové faktory, subklinická orgánová poškození a klinické stavy ovlivňující riziko kardiovaskulárního onemocnění. Míře rizika pak odpovídají příslušné preventivní strategie, zahrnující jak nefarmakologická, tak farmakologická opatření.
Doporučení v rámci primární prevence nádorových onemocnění jsou prakticky shodná jako u kardiometabolické prevence. Významnou agendou nádorové prevence v primární péči se v budoucnu může stát genetické testování.
Prozatím lékařům v praxi nezbývá než se soustředit na včasný záchyt a sekundární prevenci nádorů. To znamená identifikaci asymptomatických pacientů s vysokým rizikem pro sledování u specialistů, včasný záchyt nádorů a prekanceróz u symptomatických pacientů a podporu účasti ve screeningových programech pro průměrně rizikovou populaci.
Specifická role pak všeobecným praktickým lékařům přísluší ve screeningu kolorektálního karcinomu a od letošního roku v programu časného záchytu karcinomu plic.