Cílem tohoto článku je poskytnout lékařům základní přehled o ustanoveních souvisejících s omezením svéprávnosti. V první části se článek zaměřuje na občanský zákoník a seznamuje s podmínkami a fungováním podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat.
Pokud nepostačí tato mírnější a méně omezující opatření, je možné přistoupit k omezení svéprávnosti. O omezení svéprávnosti člověka může rozhodnout soud, pokud je to v zájmu člověka, jehož se to týká, a s plným uznáním jeho práv a osobní jedinečnosti.
Navazující část uvedená v dalším vydání se bude věnovat praktickým ot ázkám souvisejícím s poskytováním zdravotních služeb osobám s omezenou svéprávností tak, jak to odpovídá úpravě v zákoně o zdravotních službách a podpůrně i úpravě uvedené v občanském zákoníku.