Slovanská idea jako kulturní a politický fenomén moderních českých dějin : (Pokus o sociologickou reinterpretaci)
Abstrakt
Moderní český národ vznikal na přelomu 18. a 19. století silně pod silným vlivem "slovanské ideje". Síla tohoto vlivu byla motivována především tím, že nový národ potřeboval alespoň virtuální ochranu ve společenství jazykově příbuzných národů a státních útvarů.
Slovanská idea (původně ovlivněná německý filozofem Herderem) prošla v českých zemích řadou proměn v závislosti na tom, jak byla používána politicky - od slavjanofisltví přes rusofilství k neoslovanství. Pozoruhodným paradoxem je vztah k Rusku, který se pohyboval na kontinuu "obdiv - odmítnutí" v závislosti na míře konkrétních znalostí ruských reálií (Havlíček, Mrštík, Kramář, Masaryk, Beneš).
To ale nic neměnilo na tom, že česká kultura je poněkud paradoxně asi politicky nejméně slovanská, ale zato "nejslovanštější" ze všech slovanských kultur ve všech druzích umění (zejména v malířství - Aleš, Mucha a hudbě - Dvořák, Janáček). Definitivní "konec" ideje slovanské "vzájemnosti" nastal až po sovětské invazi 1968.